Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


nauka_o_pramenech_1

Nauka o pramenech

Pramen

= prostředek k poznání hist. skutečnosti

= každý doklad min. lid. činnosti, svědectví min. událostí, sloužící k poznání a rekonstrukci vývoje lid. spol.

- zpoč. předmět zájmů = politic. dějiny (případně církevní děj.), občas kult., postupně i hosp., soc. děj., kultura všedního dne rozšiřování okruhu hist. pramenů

 

Třídění pramenů

Hlediska:

a) vnější - třídění dle vnějších znaků (psané, ústní, materiál,. . .) - praktické, formální

b) úmysl při vzniku pramene (zda pramen byl vytvořen s úmyslem vypovídat o události nebo vznikl nevědomě; nebylo účelem zachovat svědectví)

c) cena pramene pro hist. poznání

d) skupiny dle jejich vztahu k jednotlivým úsekům lid. činnosti

a) vněj. hled. - prameny

A) hmotné

B) obrazové

C) tradiční (ústní)

D) písemné

= každý pozůstatek po člověku, každý jeho hmotný výtvor, každý předmět „materiální“ kultury

pokud nejsou k dispozici pís. prameny

hlavně archeologové (+kultura všedního dne), význam v hosp. děj.

2 skupiny - přímé - přímé pozůstatky člověka (kostra - délka života, výživa)

- nepřímé - hmotné produkty lid. práce - sídliště, stroje, předměty denní potřeby, šperky. . .

- soc. diferenciace, nábož. představy, kult. úroveň,. . .

- dochovány - pod zemí (hl. do 15.-16. stol.) - archeologie

- na povrchu - dosud užitkové (architektura, nástroje,. . .)

- jaké faktory mohly mít vliv na jejich dochování? - počet, materiál, hodnota

- zpravidla v museích - NM, regionální, specializovaná (Nár. technické, Zemědělské, Vojenské histor.)

1) symbolické = fakta zobrazena symboly (př. mapy)

- bez umělec. ambic, praktické cíle (mapy, technické výkresy, schémata, reklamy)

2) vlastní obrazové = dobové obrazy, kresby, grafiky, obraz. tkaniny, foto, film, sochy, karikatury

- využity spolehlivě tehdy, vznikly-li v době události (souběžně)

- kdy vznikly, souvislosti, okolnosti vzniku

značně kritický přístup - odlišit hist. realitu od malířovy fantazie

- umělec. a dokument. hodnota; většinou um. hodnota je vyšší než dokumentární

- velká možnost záměr. zkreslení (retuš. foto falšování událostí; střihy filmů, zvuk. záznamů)

- jinak hodnotit propagační prameny (působí na city, chápání člověka)

- Foto - možnost dodatečného zinscenování

- dokumentární - v archivech (ČTK)

- Film - Ústřední filmový archiv

- žily bez zápisu v paměti lidí, předáváno z generace na generaci

- forma + obsah pozměňovány dobou, místem VARIANTY (nemívají nic společného s pův. místem, dobou pramene) + doplňování nutnost znát dobu vzniku

co bylo na zprávě během tradice změněno

společenské prostředí, původ vzniku tradování p

- způsoby zpracování:

zvěst = krátká úst. zpráva současníka o pohnutých událostech jeho vlastní doby

- autor ví o skutečnosti z doslechu

- fce: sdělení, rychlé šíření, pravdivost nekontrolovatelná

- vznikaly v pohnutých dobách (války, revoluce, přír. katastrofy)

- někdy skutečný podklad, někdy vyjadřují spíš přání obyv. než skutečnost

- některé zaznamenány pís. (policej. záznamy, deníky)

pověst = lid. vyprávění o hist. události, pojící se k urč. osobě, místu

potřeba vysvětlit podstatu jevu, místa, osoby (Dalimil)

mají za podklad hist. událost - opakování → zkreslení (Staré pověsti české - Kosmas)

nemá hist. jádro - často výklad pojmů

stěhovavá - přenos hist. jádra k jinému místu, osobě, často hist. jádro změněno

píseň - obsahuje lid. vyprávění

- autor může být znám

- hist. hodnota většinou roste s časem (čím mladší, tím lepší) - kontrolovatelné jinými prameny

- Ilias a Odyssea, husit. propagandist. písně, písně o Napoleonovi v Rusku, partyzánské písně

- někdy spolehlivé prameny

- lidové - reprodukují všed. život obyč. lidí (+vztahy. . .)

- kramářské - o válkách, novinkách, vraždách. . .

- důležitější zajímavost než obsah

- zjistit spol. prostř. vzniku

ost. druhy lid. slovesnosti - přísloví, pořekadla - lze z nich vydedukovat dobu vzniku

- pranostiky - i zeměděl. technologie, lékař. charakter; autoři: astronomové

- uváděny v kalendářích

- anekdoty

vyprávění pamětníků o hist. událostech - často zapsáno kronikáři (hl. středověká historiografie; užíváno i v současnosti)

= zdroj poznání událostí, k nimž se vztahuje málo pís. pram.

- seznámení s konkrétním vývojem na urč. místě, bezprostřední, dobový kolorit

osobní dispozice pamětníka, inteligence, pozorovací schopnosti, zda byl přímý účastník, vliv pozdějšího výkladu (zpráva v novinách, TV + vlast. prožitek zkreslení - i úmyslné).

mechanický záznam úst. podání = zachycení na jakýkoli zvuk. nosič (možné sestříhání - vynechání urč. částí, retušování jiný smysl)

1. prameny úřední provenience
2. prameny soukromé povahy
3. prameny narrativní (vyprávěcí, literární)

úř. akta (spisy) - z činnosti řádně organizované kanceláře úřadu

= produkt úř. jednání (zapisuje se od konce 15. stol.) - 1. žádost - podatelna, 2. vyřízení referentem

návrh (vše jsou akta) - závěr: měla by být listina

- nejdůležitější úř. pramen pro novověk (dřívější doba: listiny . . .)

listina = pís. pořízení právní povahy v urč. formě

- všechny smlouvy (i pas, jízdenka na tramvaj)

mandát = nařízení, která jsou jednodušší, často nedochovány (brzy zlikvidovány)

listy = úř. korespondence

úř. knihy - dochovány od raného středověku, stále užívány

a) veřejné = nahrazování listin

b) pro vnitřní potřebu kanceláře = evidence vyhotovení listin + nahrazování

ad a)

formuláře (formulářové sbírky) = vzorník k vyhotovení listiny

= učebnice, lit. cvičení v kanceláři

kopiáře- obsahují opisy listin, které instituce/osoba dostala

kláštery, kapituly, pozd. města

tituláře, adresáře - častý styk

podací protokoly - odeslaná a obdržená korespondence (+ rejstřík)

ad b) - nahrazují listinu v urč. práv. prostředí

zemské desky - zem. soud (soud všech svobod. obyv.) během 2. pol. 13. stol.

2-4 skup. - půhonné - předvolání k soudu

- trhové - směna svobod. nemovitostí

14. stol. - zápisné - zápisy dluhů (větší - nad 100 kop grošů českých, menší - pod 100 kop)

- památné - usnesení zem. sněmu

- 1541- shořely (M. Strana + Hrad) - obnova

- reforma za Josefa II., ztráta platnosti r. 1848, pak užívány jen jako pozemkové knihy

- na Moravě od 40. let 14. stol., soudy v Brně a Olomouci

desky dvorské - záležitosti týkající se panovnického dvora (dvořané, manové)

- 14. stol. - dvor. soud

- trhové, půhonné, zápisné

→ desky provolací - zápisy šlechtic. odúmrti do konce 15. stol. (Vladislav Jagellonský)

městské knihy - práva města, občanů

- evidence prodeje, dluhů, dědictví, soud

- 1310 - Staroměstská městská kniha (papír)

- vedeny rychtářem

- od 15. stol. i poddanská města (výjimečně od 14. stol.)

knihy veřejných notářů = evidence vydaných listin, pak jen zápis ve veřej. knize

- vydávali listiny v osob. záležitostech

- stálá stanoviště (před kostely . . .)

- souhlas od papeže (resp. arcibiskupa)

knihy círk. správy - po r. 1344 (arcib. praž.)

a) konfirmační - obsazování far

b) erekční - donace k oltářům, kaplím, kostelům

c) vizitační protokoly - stav fary, faráře, kostela . . .

Dodnes: pozemkové knihy, matriky, urbáře, katastry

  • soukromá korespondence
  • k inf. bud. generací (memoáry, autobiografie, deníky)

- obracejí se buď k souč. čtenářům nebo potomkům a vypráví jim souč. události

- historicko-zpravodajský úmysl spoluurčuje zorný úhel, post. autora, vzdělání, os. předpoklady

- S jakým cílem pořizovány?

- i když autor píše o věcech, které se ho netýkají, může být subjektivní

- vztah autora k předst. veřej. moci (finanč. odkázán na ně píše pro ně)

- FORMY: záznam - referuje o události

- pořízen pro paměť

- nápisy o hist. událostech (Egypt), o obvyklých událostech vsi, města (od 14. stol. - v bibli, kalendáři)

anály (letopisy) = záznamy řazené bez souvislostí

kronika - popisuje čas - hodnocení, souvislosti, příčiny, důsledky

- osoba autora vystupuje více do popředí než autor análů

- i prolínání (Kosmas, Zbraslav. kronika)

životopisy, legendy - liší se fcí, silný subjektivismus

gesta = dějiny instituce, země, vyprávěné jako činy jejich představitelů

- souvisí s biografií

- gesta papežů - od raného středověku

- gesta biskupů, arcibiskupů - od 8. stol.

- gesta zemí - Kronika Dětmara Merseburského (poč. 12. stol.), Kosmas

- i ze soupisů církev. hodnostářů, panovníků (+ přípisky o událostech) - Katalog č. panovníků (konec 13. stol. - jen jména) - v dalších spisech postupně přípisy, v 16. stol. o každém dlouhý odstavec = gesta

- i dějiny křížových výprav, měst. . .

publicistika = letáky, brožury, noviny, časopisy

- od 14. stol. - o zajímavých, vzrušených událostech (sesaz. Ludvíka Bavora)

- občas obsaženo v kronikách

- Toledské listy - předpovědi událostí na základě astrologie a astronomie

- od 13. stol.

- Praha - 80. léta 15. stol. - tištěné letáky

- třicetiletá válka modernější charakter letáků, noviny

letáky, brožury = neperiodické reakce na urč. události (různý charakter)

- CÍL: ovlivnit veřejné mínění v zájmu urč. polit. seskupení

časopisy, noviny = periodické tiskoviny vydávané jednotlivci, institucemi

- informativní, agitační

- bedlivá kritika - odrážejí spol. život, formují ho

- poplatnost okolnostem (zájmy čtenářů, názor redaktorů, konkurence, mecenáš, inzerenti)

- Redakční archiv - sledovat !

- Cenzura !

beletrie - reprezentuje myšlení doby vzniku, autora, okruhu čtenářů, zájmy soudobých lidí (i hist. román)

Převažující typy pramenů

Starověk - mýty, nápisy, archeologie (hmotné prameny, nálezy desek s nápisy) - hliněné tabulky, papyrus, kámen; málo historiograf. pramenů

- vychází z mýtů, os. pozorování, zpráv současníků

Středověk - úř. zápisy, lit., historiograf., bibliograf. prameny

- pergamen, papír

- vychází z pís. pramenů, občas zapsány i epigrafické památky (fiktivní nápisy!)

Novověk - široký okruh pramenů

- vychází z pís., lit. pramenů, nápisů, . . .

- uschovány v knihovnách (rukopisy, literatura, letáky, noviny, časopisy)

archivech (přev. diplomatické prameny)

archivy - struktura dány zákonem

knihovny - síť podobná jako archivy

musea - před. hmotné prameny; tradič. p. (vyprávění o událostech, biografie - větš. 18. -20. stol. - od 50. let evidováno)

b) hledisko úmyslu při vzniku pramene

Zprávy = podání, tradice

záměrný vznik k zachování paměti o událostech, lid. činnosti

a) ústní

b) písemné

c) obrazové

Pozůstatky - pův. účelem nebylo zachovat zprávu = pozůstatky lidí, lid. činnosti

= jazyk. pozůstatky v řeči, způsob vyjadřování, chování, výrob. nástroje, stroje, vědec., um. díla, noviny, dopisy. . .

- vzájemné prolínání (důležitý je pův. účel)

něm. historik Droysen = německá klasifikace pramenů

c) cena pramene pro historické bádání

Objektivní (věcná) = prameny, které jsou bezprostředním dokladem skutečnosti, události

Subjektivní (vyprávěcí) = vše, co bylo prostřednictvím lid. poznání o událostech, skut. vyprávěno

d) skupiny dle jejich vztahu k jednotlivým úsekům lidské činnosti

- respektuje čas, místo ; celkem objektivní dělení

  1. Přírodní - dokumentují prostor pobytu čl.
  2. Vztahující se k čl .
  3. Vztahující se k projevu činnosti nutné k udržení existence = práce, obživa
  4. Doklady v intelektuální oblasti = věda, literatura. . .

 - řazení do skupin dle dominantního prvku

Labuda - spec. názvy skupin pramenů:

ergotechnické = hosp. činnost k udržení existence

sociotechnické = spol. působení (rodina. . ., sídliště, hranice, zbraně, mapy)

psychotechnické = materializované vědomí (publicistika, propag. pol. stran)

- dělení objektivní, ale různorodé prameny v každé skup. obtížná kritika

úplný pramenný materiál - shromáždit + zpracovat všechny prameny k problematice (nelze vždy), příp. vybrat reprezentativní vzorek, vyřazovat nedostupné (zničený, zavřený archiv)

nedostatek pramenů - rozbor detailů

2 zásady: úplnost, správný výběr

Historická kritika

hist. poznání = zprostředkované pramenem zkreslení

událost (P) = předmět → pozorovatel (Po) → relace (R) = zpráva (příp. několik relací) → historik (I) = interpret → předmět pozorování (P1) =podání historika

ZKRESLENÍ: 1. v pozorování

2. v relaci (nepřesné vyjádření) - bývají zkreslená v opisech (zvlášť pokud autor nezná událost, prostředí, . . .)

3. v interpretaci

4. v díle (záleží na metodách, individuál. schopnostech)

Vnější kritika

objasnit

A) okolnosti vzniku pramene

B) autentičnost pramene

C) stav dochovaného pramene

ad A) = fce ve své době, proč p. vznikl

ad B) = je tím, za co se pokládá? -> p. autentické

p. padělané = falza - vydávají se za to, čím nebyly

- špatný autor, místo, čas

- motivy vzniku: hmot. výhody, kompromitovat nepřítele, podpora své teorie, málo pramenů

- i vliv na hist. vývoj

p. zpadělané =do pův. autentic. pramene provedeny pozdější zásahy posunutí smyslu pramene

- vsuvky, interpolace (snadné odhalit)

- opisy (hůř se odhaluje)

- vypuštění textu (z tendenčních důvodů jiný smysl)

ad C) - změny (texty i stavby) - i stylistické úpravy - autor, editor

- podoba v době vzniku hist. hodnota pro dobu vzniku

+ pozdější zásahy do p., rekonstrukce pův. podoby p.

analýza: doba, místo vzniku, autor ( odvozenost / původnost p.)

metody:

doba vzniku - pís. prameny většinou datovány; hmotné, obraz., tradič. větš. ne

-> hmot., obr., tradič. p. - archeologie, um. řemeslo, etnologie

pís. p. - filologie, chem. analýza

- vněj. znaky: písmo, psací látky, razítko, obálka, známka, filigrán papíru, složení inkoustu

- vnitř. znaky: slovní zásoba, jazyk, stylist. rozbor, srovnání s dat. p., rozbor jmen, názvy úřadů

- přesnost datování různá: post quem (po urč. r.)

ante quem (před urč. r.)

mezi lety

místo vzniku - hmot. - bývá totožné s místem nálezu (určí archeologie)

- pís. - může být uvedeno (ale nemusí být správně)

- poštovní razítko, názvy, jazyk, hist. instituce, životopisy zmíněných osob, písmo, typ tisku

autorství + spol. postavení autora (míra objektivity popis. událostí)

- často anonym, pseudonym, značka, šifra

- postup: rozbor p.; srovnání s p., jejichž autory známe; zmínky o sobě; názory autora; politic. zaměření; jazyk, styl, písmo rukopisu

odvozenost pramene - vrstvy p. - filiace textů (= vnější závislost)

1) původní - přímější

- výběr pamětníků - znající událost přímo

2) odvozené

- vnitř. závislost - okolnosti; změny textu

hmot. p. -zpravidla původní

- do jaké míry samost. (originál.) + závislost na jiné předloze

pís. p. - úřed. -často otrocky opisují předlohu

- i záměr. změny (potvrzení staršího privilegia)

- narat. -přejímání pasáží z předloh (upraveny nebo doslovně) i posuny oproti předloze

stupeň příbuznosti - odvoz. A -> B, B -> A, oba z 1: C -> A, C -> B (Urbánek: Kristián)

rekonstrukce pův. textu - výjimečně

1841-Gieselbrecht → Dolnoaltašské anály (objeveny v 60. l. 19. st. - téměř totožné)

zjistit chyby - při vzniku, opisu, edici

- data, komolení jmen - kontrola: jiné prameny, známé skutečnosti

Vnitř. kritika - zda, do jaké míry zná p. pravdu / chtěl znát pravdu

- míra kompetence p. (na kolik, o čem informuje vzhledem k postavení, pol. zaměření. . .)

- vědec. čitelnost p. (porozumění p. ve shodě s dobovou, míst., spol. fcí)

- míra pravdivosti, věrohodnosti - faktory:

spol. - vliv na velkou skup. autorů ve stejném směru

- soc. vrstva, hosp. stav, polit. názor, sympatie k systému

individuál. - os. vlastnosti autora, možnost pozorování (čas mezi událostí a zaznamenáním), teritoriální vzdálenost (dál = zkreslení - ne vždy, širší zorný úhel), ale bezprostřední účast nezajišťuje úplnou pravdivost

- vliv: ČAS, MÍSTO

psychologické faktory - inteligence autora, pozorovací + reprodukční schopnost, rozlišení podstatného, vzdělání, vady smysl. org.

- povaha, fantazie, strach, sympatie

sociálně psycholog. f. - chování čl. v urč. situaci (dav. . .)

- nepřipravenost svědka na sledování události

zdroj → reprodukce =vzpomínka zkreslení

Reprodukce:

1) prvotní r. přímého pozorování

- řeč (spoj. do logic. souvislosti, vynechání nedůležitého epický sled)

- vliv podmínek setkání (vzpomínka + asociace), zápis = kodifikace 1 verze zkreslení

2) vypsání - lit. schopnosti autora, stylistika -> zkreslení

3) obrazové - umělec. schopnost autora

- umělec. cítění zkreslení

(č. 2-3 - poměrně neměnné)

4) mechanické - film, foto, magnetofon. záznam (také zkreslení)

Rozpor - řešení:

1. vyloučit 1 část

2. zmírnit rozpory (nelze je překlenout, vyloučit křiklavé)

3. konfrontace s dalšími prameny

dobové zprávy - správná, úplná, přesná, (rychlá), mohla být tajná

- kvalita: znehodnocena neznalostí, úmyslem, stylem podání, techn. Závadami

- cena: důkladnost, rychlost inf. (písmo, technic. pokrok přenosu inf. - fax . . .)

- oheň, kouř (nespolehlivé, málo inf.)

- písmo - ve Středomoří spolu s posly na koních

- 1. tis. př. n. l. -19. st. n. l. - koně = rychlejší přenos inf.

- knihtisk - veřej., skup. zpravodajství

- 16. st. - noviny (zpoč. zajímavosti, komerce - týdeník, 1702 → deník)

- 1848 - 1. deník v Čechách

- železnice, telegraf - 19. st.

- film, rozhlas, TV, telefon. . . -20. st.

kritika p. = konfrontace, třídění pramenů (různé typy. . .) + obecně známé věci

sledování nezávislých spolehlivých p.

kritické uspořádání p.

->interpretace, syntéza

nauka_o_pramenech_1.txt · Poslední úprava: 2015/05/02 23:33 autor: jindrichmarek