Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


monumanta_vaticana_res_gestas_bohemicas_illustrantia

Monumenta Vaticana res gestas Bohemicas illustrantia

Mlada Štěpánová

Vatikánské archivy jsou velmi důležitým zdrojem poznatků pro dějiny středověku a novověku, především kvůli vlivu papežské kurie na běh dějin. Významná je však i pozornost věnovaná kurií péči o zachování písemností. 1

I. Historie výzkumu ve vatikánském archivu

Již František Palacký podnikl jako první český a druhý světový historik na jaře roku 1837 studijní cestu do Říma, aby prozkoumal papežská registra z let 1216 až 1306. Dalším badatelem byl až roku 1852 moravský historik Beda Dudík, který se zajímal o registra z let 1307 až 1334. Ke studiu bylo nutné povolení státního sekretariátu a pracovat bylo možné jen v bytě prefekta. 2 Usnadnění možnosti bádání znamenalo tedy zpřístupnění archivu veřejnosti Lvem XIII. roku 1881. Antonín Gindely, ředitel zemského archivu, mohl tedy roku 1882 využít desetitýdenní pobyt ke studiu materiálu k dějinám třicetileté války a protireformace. Do Říma jelo studovat i mnoho soukromých badatelů, např. Jan Navrátil a Karel Šťastný. 3

Roku 1881 vznikl Rakouský historický ústav v Římě, jehož mimořádnými členy byli od roku 1887 i čeští zemští stipendisté. Zemská historická komise, která stanovila datum počátku bádání na rok 1316, vyslala jako první skriptora pražské univerzitní knihovny Ferdinanda Tadru a třeboňského archiváře Františka Mareše4. Zpočátku chyběl jakýkoliv chronologický a soustavný program, zemská historická komise až roku 1894 rozhodla vydávat edici Monumenta vaticana res gestas bohemicas illustrantia; zahrnovat měla papežské a kuriální písemnosti, ať již pro Čechy, Moravu, Slezsko či Lužici, od roku 1342. 5 Klicman předložil již roku 1896 první díl rukopisu, ten však byl vydán až roku 1903, několik týdnů po svazku Kamila Krofty.

Ladislav Klicman tak zpracoval registra pontifikátu Klementa VI. (1342-1352), vydané roku 1903, Kamil Krofta vydal roku 1903 písemnosti papežů Urbana VI. a Bonifáce IX. (1378-1396) a roku 1905 Bonifáce IX. (1396-1404) a Jan Bedřich Novák roku 1907 z doby Inocence VI. (1352-1362).

Práci na edici Acta Sacrae Congregationis, pro niž bylo rozmezí bádání stanoveno na léta 1622 až 1800, zahájil v letech 1891-1903 Hynek Kollmann, který pořídil na 14 000 opisů; připravil první část prvního svazku, která byla dotištěna roku 1910, vydána však až roku 1923, úvodní svazek pak vydán až roku 1939.

Spolupráce s Rakouským historickým ústavem trvala do počátku první světové války. Po roce 1903 přešel výzkum zcela do Zemského archivu, který však roku 1913 na podnět Vlastimila Kybala rozhodl zapojit do výzkumu i osobnosti mimo Zemský archiv.

Do první světové války proběhl výzkum register do roku 1415 a pro období pontifikátů Martina V. a Evžena IV., mimo kruh členů české expedice pak zpracoval A. Krejčík materiály pro pontifikát papeže Pia II. Práci přerušila první světová válka.

Jednání o vzniku samostatného Československého ústavu v Římě (Instituto storico cecoslovaco di Roma) probíhalo od roku 1920. 6 Již roku 1921 zemský archivář Josef Borovička zahájil přípravy pro vznik Československého ústavu v Římě. Již na jaře roku 1922 mohli Bedřich Jenšovský a Věra Kosinová studovat papežská registra z 14. století a pražskou nunciaturu z posledních let 16. století.

Ústav vznikl roku 1923 a byl podřízen ministerstvu školství a národní osvěty, které také mělo převzít náklady a nové ediční podniky, pro něž byla dána k disposici sbírka přepisů zemského archivu. Pří státním historickém ústavu tak vznikla zvláštní dvanáctičlenná komise7, která vypracovala i statuta a pevný pracovní program, k jehož plnění měli být do Říma vysíláni odborní badatelé, kteří měli podávat měsíční zprávu. Ústav měl zpracovat především zprávy papežských nunciů u císařského dvora z let 1592 až 1628 a slovenik z papežských register z let 1316 až 1628. Bohemika z let 1316 až 1455 a soustavný výzkum italského archivu byl ponechán Zemskému archivu, který při vysílání stipendistů spolupracoval s Ústavem.

Československý ústav měl zveřejňovat výsledky svého výzkumu v Bollettino dell'Istituto Storico Cecoslovacco in Roma, jehož první svazek vyšel v Praze roku 19378. Pro potřeby Ústavu byl roku 1926 zakoupen dům ve Via Crescenzio.

V roce 1929 jednala v Římě mezinárodní komise, které navrhl anglický profesor J. H. Baxter koordinaci výzkumu jednotlivých zemí, ale tento návrh byl zamítnut, prosazen však byl návrh výzkumu papežských písemností v evropských zemích.

Před druhou světovou válkou vydala Věra Jenšovská 1. část úvodního svazku Monument z počátku vlády Jana XXII. (od roku 1316), ale náklad byl téměř celý nacisty zničen.

Okupanti zabrali roku 1939 i Československý ústav historický a komise ustala ve své funkci. Třetinu knihovny zabral pak Germanisches archeologisches Institut, zbytek byl zavlečen do Žitavy, odkud pak roku 1947 zavezen do Říma a v roce 1954 pak do Prahy, do Historického ústavu Československé akademie věd a umění.

Po druhé světové válce nebylo obnovení Československého historického ústavu umožněno, bytové prostory předány československému velvyslanectví v Římě. Zahraniční a italské útvary vytvořily Unione internazionale degli instituti di archeologia, storia e storia dell'arte, do kterého se Československo nezařadilo.

Po tragickém úmrtí B. Jenšovského vydala německá správa zemského archivu III. svazek zahrnující registra Urbana V. (1362-1370), jako společnou práci archivářů; rejštříky doplnila V. Jenšovská a vydány byly roku 1954. Karel Stloukal v letech 1949 - 1954 vydal dvě části IV. svazku register Řehoře XI. (1370-1378).

Kardinálovi Beranovi se podařilo získat stipendium, které umožnilo pobyt a studium v Římě Jaroslavu Eršilovi roku 1968, 1969, 1973 a 1987. S činností Jaroslava Eršila se vydávání přeneslo do Ústavu československých a světových dějin ČSAV.

Prezidium ČSAV podpořilo jednání Jaroslava Eršila roku 1991 a 1992 s ambasádami a prezidentem Unione. Ustanovena byla patnáctičlenná komise (10 Čechů, 5 Slováků), která vypracovala prozatímní statuta ústavu a program. Slovensko však bez toho, že by informovalo Českou republiku, ustanovilo v listopadu roku 1991 Slovenský historický ústav.

Český historický ústav v Římě byl zřízen roku 1993 a prvním ředitelem se stal Jaroslav Eršil.

II. Monumenta Vaticana - přehled dle pontifikátů

Po dohodě s Rakouským historickým ústavem o posunutí bádání na pontifikáty od roku 1316, začala na těchto registrech pontifikátu Jana XXII. a Benedikta XII., která měla být vydána jako prodromus, pracovat Věra Kosinová. První část úvodního svazku z počátku vlády Jana XXII., byla potom, co bylo již 138 čísel vytištěno a dalších 21 ve sloupcových korekturách, nacisty zničeno a dnes je nedostupnou cimélií.

I. - Acta Clementis VI. pontificis Romani 1342-1352, ed. Ladislav Klicman, Typis Gregerianis, Pragae 1903

Vlastní edici předchází velice stručný úvod (asi 4, 5 stránky), kde se autor zmiňuje např. o normách psaní, zkratkách (A - registra avignonská, V - registra vatikánská, S - registra suplik), ale vymezuje i vlastní záběr edice. 10 Následuje dvoustránkový seznam užitých zkratek a jednostránkový přehled zkratek časopisů. Edice představuje na 750 stranách 1525 záznamů, z nichž byly mnohé již vydány dříve. V oddílu Rotulus pauperum Boemorum et quorundam aliorum, na stranách 448 - 457 nalezneme 92 suplik, avšak ty jsou téměř doslova zopakovány na stranách 458 - 481. 11

Připojen je na stranách 781 až 949 rejstřík místní a jmenný, kde jsou pro města na území české koruny užity převážně názvy české (z němčiny a latiny na ně odkaz - např. Altum Vadum v. Brod Vyšší, Aussee v. Úsov; po českém názvu pak následují ekvivalenty německé a latinské). Následuje seznam zkratek užitých v rejstříku.

II. - Acta Innocentii VI. pontificis Romani 1352-1362, ed. J. B. Novák, Typis Gregerianis, Pragae 1907,

Latinská padesáti stránková předmluva poskytuje čtenáři přehled fondů z nichž edice čerpá (De registris Innocentii VI., s. V-VII), o expedici listin papežské kanceláře (De modo expediendi litteras communes, s. VII- XXIX; kde je například vysvětlen i význam notářských značek pro taxy, což např. Klicman opominul), o různých druzích písem v edicích (De formis praecipuis literrarum Inocentií VI. et modo huius editionis). Následují pak tabulky, kde je schematicky zobrazeno, která písemnost se týká Čech, Moravy, Slezska, či jiné diecéze - s. XXXI - XL. Předmluvu zakončuje stručná studie o významu vydaných dokumentů pro české dějiny (Quomodo documenta huius editionis patriae historiam illustrant, s. XLI-LI).

Na 525 stranách je pak představeno 1323 záznamů. Následuje na stranách 527 - 652 rejstřík jmenný a místní, kde převažuje latina i pro města česká, s výjimkou měst, která neměla vlastní latinský název (Praskolesy). Po něm pak seznam zkratek na stranách 653-4. Orientaci usnadňuje průběžné datum na horním okraji stránky.

III. - Acta Urbani V. 1362-1370, ed. B. Jenšovský, Pragae 1944, Typis Gregerianis

V německé předmluvě popisuje dr. J. Prochno osudy bádání i tohoto svazku, který je označen za společnou práci archivářů, přičemž jméno Bedřicha Jenšovského je zcela vynecháno.

Na 829 stranách je představeno 1216 písemností, badateli usnadňuje práci orientační datum na horním okraji stránky. Appenda s záznamy 1217 a 1218 (z 30. listopadu 1362 a 11. května 1644 obsahuje listiny jež nejsou v registrech). Appendix pak listiny z období z 31. května až 30. června 1365, tedy listiny vydané pro Karla IV., na stranách 832-846.

Rejstříky k edici vydala V. Jenšovská (Tomus III - Indices, Typis Gregerianis, Pragae 1954), v výtisku nejprve podává jednostránkové vysvětlení osudů edice, po němž následuje Index personarum et locorum (pro česká města je asi z poloviny užito názvů českých, zbytek pak latinsky), na stranách 233 - 265 je nově zařazen Index rerum, po něm pak Abbreviatura.

IV. Acta Gregorii XI. 1370-1378, ed. Karel Stloukal, Typis Gregerianis, Pragae 1949 et 1954

Ve dvou svazcích, vydaných po nuceném odchodu do důchodu, je zpracováno 1244 údajů o písemnostech (na 704 stránkách), chybí zde pomocné orientační datum. Appendix obsahuje 10 bul Řehoře XI. z českých archivů (na stranách 707-726). Připojen je seznam literatury (Conspectus editionum adhibitarum). Následuje místní a jmenný rejstřík na stranách 733-894 a po něm seznam zkratek.

V. 1 Acta Urbani VI. et Bonifatii IX. 1378-1396, ed. K. Krofta, Typis Gregerianis, Pragae 1903

Praefatio (I-XXIII; popisy listin a jejich rozlišení, o způsobu úpravy listin pro edici, apod. ). V prvním svazku je pro pontifikát Urbana VI. (1378-1389) na stranách 2 až 192 představeno 1068 údajů o písemnostech, následují od strany 193 až 1065 záznamy pro první období pontifikátu Bonifáce IX.

V. 2 Acta Bonifatii IX. (1396-1404), ed. K. Krofta, Pragae 1905

Zde je vytištěno pokračování písemností pro pontifikát Bonifáce IX., kterých je v obou edicích celkem 2032 (edice končí číslem 2225). V dodatku jsou na stranách 1310-1314 vytištěny buly, které nebyly obsaženy v 15. svazku Codexu Moraviae. Následuje na stranách 1315 - 1502 jmenný a místní rejstřík (převaha užívání češtiny pro česká města), seznam zkratek na stranách 1503-4.

VI. díl Acta summorum pontificum res gestas Bohemicas aevi praehussitici et hussitici illustrantia, ed. J. Eršil, Academia, Pragae 1980. Pars 1 et 2

V předmluvě (Praefatio, s. V-XX) autor stručně charakterizuje historické pozadí doby, styky českého královského dvora s papeži po roce 1378 i další vývoj, jako vzrůst odporu duchovenstva proti centralismu; charakterizovány jsou zde i prameny a zvláště osudy register.

Následuje 234 záznamů na 148 stranách pro pontifikát Inocence VII. (1404-1406), na stranách 149 - 249 pak záznamy 235 - 378 pro Řehoře XII. (1406-1409), strany 251 - 290 představují registra 379 - 437 pro Alexandra V., na stranách 291 - 492 pak záznamy 438 - 859 pro Jana XXIII. Stranou 492 končí první díl.

Druhý díl pak dokončuje písemnosti pontifikátu Jana XXIII. (do čísla záznamu 1072), následují písemnosti kostnického koncilu zaslané do českého státu na stranách 597-692 (záznamy č. 1073- 1101) a avignonské písemnosti Klimenta VII. a Benedikta XIII. (tj. 1378-1417; čísla 1101-1294).

Seznam literatury na stranách 727-730, Index personarum et locorum na stranách 731 až 909, Auxilia Topographica et toponymica s odpovídající literaturou na straně 910, Abbreviaturae codicis et indicis na stranách 911-912. Nově jsou zařazeny mapy od Z. Boháče Terrae coronae regni bohemiae z let 1378 až 1419 na straně 913 a Locorum inveniendorum adminiculum na stranách 914 až 915.

VII. 1 Acta Martini V., pontificis Romani, pars I., 1417-1422, ed. J. Eršil, Academia, Pragae 1996.

Tento svazek obsahuje na stranách 5 až 415 1012 záznamů z prvé poloviny pontifikátu Martina V., kdy převažují především žádosti o potvrzení beneficií. Základem pro vznik šestého svazku se staly opisy, uložené v Státním ústředním archivu, které pro Archiv země české pořídili mimo jiných i kopisté Binder, Nováček, Trautmann, Zahradník.

VII. 2 Acta Martini V. pontificis Romani 1417-1431, ed. J. Eršil, Academia, Pragae 1998

Druhý díl představuje léta 1423-1431 na stranách 417 až 838 záznamy číslo 1013 až 2256, připojen je Conspecus operum adhibitorum na stranách 839 až 841. Rejstřík prozatím vydán nebyl.

Text listin je samozřejmě u všech dílů ve stereotypních formulích krácen, i u regestu jsou otištěny počátky arengy a textu listiny a datovací formule. V edicích se mění jen způsob citování dokumentu, příp. v 6. a 7. dílu umístění popisu pečetě apod. nad poznámky.

V edicích je tedy uváděno průběžné číslo, záhlavní latinský regest, místo a datum vydání, (v dílech I-V pak zde následují např. případné notářské zkratky apod. ), následuje vlastní text listiny, pokud editor neuznal za dostatečný regest. Poznámky zachycují dochování a uložení, rozlišnosti různých dochovaných listin, odkazy na další prameny a případně, kde byla listiny zveřejněna dříve.

Edice nunciatur u císařského dvora v Praze a ve Vídni13

Význam nunciů vzrostl zvláště za raného novověku jako. Podřízeni byli přímo státnímu sekretariátu, kam pravidelně zasílali zprávy a odkud dostávali další instrukce (tajné byly šifrovány). Větší část nunciaturních zpráv je uložena ve vatikánském archivu jako součást státního sekretariátu, další pak jsou v knihovně vatikánské, či archivech rodových.

Na výzkumu nunciatur u císařského dvora 16. a 17. století již pracovaly tři německé ústavy v Římě - pruský, rakouský a Görresova společnost, které se soustřeďovali především na dějiny německé říše, takže byly při výběru často vynechávány zprávy důležité pro české dějiny. Edice Nunziaturberichte aus Deutschland, kdy zájem byl hlavně o dobu reformační.

Myšlenka zahrnout do edice Sněmů českých i materiál získaný z nunciatur podnítila systematický výzkum, podniknutý Zemským archivem (Hynek Kollmann, Kamil Krofta, V. J. Nováček a J. B. Novák), který však ukázal, že je třeba korespondenci věnovat zvláštní edici. Důležitým mezníkem ve vývoji se stalo založení Československého ústavu historického, kdy se německé ústavy vzdaly vydávání části nunciatur. Edice Epistulae et acta nuntiorum apostolicorum apud imperatorem měla ve téměř 30 svazcích vydat korespondenci 12 nunciů let 1593-1628. Bylo rozhodnuto vydávat listy nunciovy a státního sekretariátu v úplnosti, vynechat pouze bezvýznamný materiál, přičemž výběr byl ponechán na úsudku editora. Jazykem byla latina, do niž byly přeloženy nejen regesty písemností, ale i úvod a poznámkový aparát. Vlastní písemnosti pak jsou samozřejmě italské.

Nunciaturu biskupa cremonského Cesara Speziana 1591-1598 zpracoval Josef Matoušek, zemský archivář; arcibiskupa koloského Filipa Spinelliho 1598-1603 K. Stloukal, archivář Národního Muzea; arcibiskupa capujského Antonia Caerani 1607-11 Milena Linhartová, ze Státního ústavu vydavatelského. Později proběhl i výzkum vídeňské nunciatury biskupa melfského Placida de Marra 1611-16, který provedl zemský archivář Fr. Beneš.

Pro překážky finanční, tiskové a jiné byl však výzkum zastaven. Vydány byly pouze 1. dva svazky.

Tomus III. Epistulae et Acta G. S. Ferrerii 1604-1607, pars 1, sectio 1, ed. Z. Kristen, Pragae 1944

Korespondenci Giovanni Stefana Ferreri vydal sice v Pruském ústavu A. O. Mayer, ale nové materiály znovu zpracoval Zd. Kristen, zemský archivář. Vydána však byla pouze první část, pro období od 14. ledna 1604 do 31. června 1604, kde je na 352 stranách publikováno 100 regestů.

IV. díl - Antonii Caetani nuntii apud imperatorem epistulae et acta 1607-1611, pars 1 - Pragae 1932, pars 2, Pragae 1937, pars 3. 1 Pragae 1940, pars 3. 2. Pragae 1946, čtvrtý díl nevydán.

První díl tedy obsahoval dobu od příchodu nuncia koncem června do konce roku 1607 (na stranách I-XXV je podán stručný přehled o historii nunciů, přehled písemností i bádání, na 389 pak následovalo 300 záznamů, připojena Addenda s pěti písemnostmi na stranách 391-394, seznam literatury na stranách 395-406 a jmenný a věcný rejstřík na stranách 407 až 437), druhý obsahoval listiny k jednání říšského sněmu roku 1608 a vpádu Matyáše (v předmluvě je badatel seznám s činností nuncia Caetana roku 1608 a krom jiného i o způsobu vzniku písemností; na 373 stranách je pak představeno 167 písemností), třetí pak období od vydání Rudolfova majestátu do července roku 1609 (IV. /3. 1. na 167 stranách 75 zápisů, od 20. 5. 1608 do 30. srpna 1608; 3. 2. obsahuje Felicis Milenti ad cardinalem berghesiam epistulae e comitiis ratisbonensibus A. 1608 datae, kde je představeno na stranách 34 písemností, následuje přehled literatury na stranách 431 až 445 a jmenný a věcný rejstřík na stranách 447-491), ve čtvrtém pak měly být zařazeny písemnosti neobsažené v předchozích.

Acta Sacrae Congregationis de Propaganda fide res gestas bohemican illustrantia

Hynek Kollmann, Prodromus, Typis Gregerianis, Pragae 1939

K svazku napsal stručnou čtyřstránkovou předmluvu B. Jenšovský, po které následuje vlastní oddíl Praefatio (s. I - DCXCVI), kde je podrobný popis archivu a diplomatický rozbor písemností (např. na str. XXV-XXXIV De Sanctae Congregationis de P. F. archivio), následuje Index personarum et locorum s. 1-117.

Tomus I. Pars 1., Acta Sacrae Congregationis 1622-1623, ed. Hynek Kollmann, Pragae 1923

Na 464 stranách je zde představeno 88 písemností. Struktura regestu - datum, místo, latinský záhlavní regest, vlastní text - italsky, místo uložení, poznámky pod čarou. Svazek doplňují oddíly In hoc libro continentur s. 465-468 a Abbreviatores s. 469-472.

Tomus I., Pars 2 - Index personarum et locorum, vyd. A. Haas, Středočeské tiskárny, Pragae 1950

Základní přehled obsahu poskytuje kapitola Volumina, de quibus in hoc tomo mentio fit (s. 1-2), po níž následuje Conspectus librorum typis excusorum, de quibus in hoc tomo mentio fit (s. 3-9). Na stranách 10 - 53 je pak vlastní jmenný a místní rejstřik.

Tomus II. - Acta Sacrae Congregationis 1624, ed. H. Kollmann (Auctore defuncto edidit A. Haas), Státní pedagogické nakladatelství, Pragae 1954)

Na stranách 1-342 je představeno 126 záznamů (č. 89 až 215) zachycující období od 2. ledna 1624 do prosince roku 1624.

Tomus II. pars 2, A. Haas, SPN, Pragae 1955

Opět je zde stručný přehled obsahu (s. 5-6) a přehled knih (s. 7-11), po nichž následuje na stranách 12 až 64 vlastní jmenný a místní rejstřik.

Poznámky

1 - vlastní referát se nebude zajímat o vlastní osudy archivů ani register. O nich blíže Z. Hledíková, A. Skýbová, Opět „in margine“ českého výzkumu v archivech vatikánských, PVH Fiala, Praha 1978, s. 259 - 287

a Fr. Beneš, Italské archivnictví, s. 558 a dále, SAP, 18, 1968

2 - do archivních prostorů byl vstup zakázán pod trestem exkomunikace; vstup měl dovolen jen papež, kardinál - státní archivář, prefekt archivu a se zvláštním dovolením i korunované hlavy

3 - J. Navrátil a K. Šťastný vydali Regestrum Clementis papae V., Romae 1885-86.

4 - členy komise byli například J. Čelakovský, A. Gindely, J. Goll, předsedou pak V. V. Tomek

5 - později datum, od kterého bylo začato s prací, přesunuto na rok 1316

6 - na jednání se podílel zemský výbor v Praze, Brně, Zemský archiv, ministerstvo zahraničí, ministerstvo školství a národní osvěty

7 - v 1. komisi byly tak významné osobnosti jako např. J. Šusta, J. Borovička, B. Jenšovský, J. B. Novák, G. Fridrich, J. Goll, V. Novotný

8 - 2. svazek však vyšel až v roce 1946

9 - např. B. Jenšovský si ve svém článku O československé akademii v Římě, in: Sborník prací prof. G. Fridrichovi k 60. narozeninám, Praha 1931, s. 192 - 204, stěžoval na to, že prostor má jen pět pokojů, z toho pouze jeden s dvěma okny

10 - Itaque hac editione non solum ea, quae ad Bohemiae regnum, quantum nunc est, Bohemiam dico cum Moravia et Silesiae parte Austriace, sed etiam ad Silesiam Bonussiae et ad Lusatiam pertinent, referenda putavi.

11 - kritickou recenzi uveřejnil např. v MGVDB - Literarische Beilage 4, 42, 1904, r. 42;s. 71 - 78, S. Steinherz, který kromě naposled zmiňovaného nedostatku editorovi vyčetl i jeho přílišnou, až zbytečnou pečlivost, s kterou cituje v poznámkách, různé odchylky různých dochování, která však nemají vliv na změnu významu listiny.

12 - Man kann diesen Band genau wie die noch asstehenden als Gemeinschaftsarbeit der Beamten des Böhmischen Landesarchivs aus den Jahren 1888 - 1926 bezeichnen.

13 - o významu nunciů např. Hledíková, Skýbová, Opět in margine, Z PVH, 1978, s. 259-287; A. Pazderová, Edice nunciatur u císařského dvora v Praze a ve Vídni, in: 130 let zemského archivu, SÚA, Praha 1993, s. 44-49

Seznam použité literatury

F. Beneš, Italské archivnictví, s. 558 a dále, SAP, 18, 1968

F. Beneš, Sbírka opisů z vatikánských a italských archivů ve Státním ústředním archivu v Praze, SAP, 1966, 519-537 (Italské bádání s. 519-531Z)

Dejmek Jindřich, Kamil Krofta a jeho působení v Zemském archivu, 2, 41, 1991, s. 249-356 /s. 249-280 vlastní studie/

J. Eršil, Monumenta Vaticana, in: 130 let zemského archivu, SÚA Praha 1993, s. 34-43

Hledíková, A. Skýbová, Opět „in margine“ českého výzkumu v archivech vatikánských, PVH Fiala, Praha 1978, s. 259 - 287

B. Jenšovský, O Čs. akademii v Římě, in: Sborník prací prof. Gustavu Friedrichovi k 60. narozeninám, Praha 1931, s. 192-209

B. Kopičková, Jaroslav Eršil sedmdesátiletý, MHB 5, 1998, s. 229-231

Z. Kristen, Sto let českého výzkumu historického v Římě, in : Za odkazem Fr. Pal. Praha 1948, s. 9-51

A. Pazderová, Edice nunciatur u císařského dvora v Praze a ve Vídni, in: 130 let zemského archivu, SÚA, Praha 1993, s. 44-49

Recenze

Z. Hledíková, Acta summorum pontificium res gestar Bohemicas aevi praehussitici et hussitici illustrantia, Archivní časopis, 3, 1981, s. 180-183

Hledíková, Monumenta Vaticana, tomus VII., ČČH 1998, 1/97

T. Kalina, Acta Urbani VI. et Bonifatii IX., ČMM, 28, 1904, s. 234-239

J. Spěváček, Acta Urbani V., Acta Gregorii XI., ČČH 3, 1955, s. 532-533

S. Steinherz, Acta Clementis VI., MGVDB - Literarische Beilage 4, 42, 1904, s. 71 - 78

monumanta_vaticana_res_gestas_bohemicas_illustrantia.txt · Poslední úprava: 2015/05/02 23:30 autor: jindrichmarek