Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


codex_diplomaticus_silesiae

Codex diplomaticus Silesiae

Edice Codex diplomaticus Silesiae, tedy edice pramenů k dějinám především tehdejšího pruského Slezska, byla vydávána v rozmezí let 1857-1933 ve 36 svazcích, na kterých pod záštitou spolku „ Verein für Geschichte und Alterthum Schlesien“ (od 29. svazku „Verein für Geschichte Schlesiens und der Historischen Kommission für Schlesien“) pracovala řada tehdejších německých historiků. Pro postižení práce s materiálem k této edici bude asi nejvhodnější, když bude vylíčena metodika práce či spolupráce jednotlivých autorů.

Wattenbach se práci na této edici věnoval od počátku a to hlavně církevním dějinám. Z jeho pera pochází svazky 1. (Urkunden des Klosters Czarnowanz), 2. (Urkunden der Kloster Rauden und Himmelwitz, Der Dominicaner und der Dominicanerinnen in der Stadt Ratibor), 5. (Das Formelbuch des Domherrn Arnold von Protzan) a 6. (Registrum St. Wenzeslai. Urkunden vorzüglich zur Geschichte Oberschlesiens nach einem Copialbuch Herzog Johanns von Oppeln und Ratibor in Anszügen mitgetheilt, společně s Grünhagenem). V prvním díle lze najít kromě vlastních listin kláštera také Wattenbachův stručný popis historie kláštera, seznam představených kláštera počínaje rokem 1274 (Martin) a konče rokem 1777 (Eustach II. Hufnagel) s doplněním, kdy byl každý z nich jmenován do úřadu a kdy umřel, poslední přílohou je tu seznam ostatních církevních hodnostářů kláštera ve stejné době. Poté následuje chronologicky řazený seznam listin, kde je u každé listiny uvedeno celé datum a místo vydání, krátký regest, vlastní text listiny, poznámkový aparát. V něm je popsán stav zachování a typ pečeti (tvar, barva vosku a případně šňůry, na které je pečeť přivěšena, nápis a zobrazení na pečeti), způsob jejího připojení na listinu, oprava chybných údajů (v textu opraveny a v poznámkách zmíněn originál). Dále je uvedeno místo uložení originálu dokumentu. Pokud byl již dokument vydán, je zmíněna i jeho edice. Po listinách následují rejstříky - jmenný a předmětový. Jmenný v sobě zahrnuje jak názvy obcí (ve formě dobového názvu s odkazem na název platný v době edice), tak jména osobní (s uvedením povolání a roku zmínky v listině) s odkazy na stranu, nikoli na číslo listiny.

Druhý svazek přináší studii o historii kláštera Rauden (1258-1761) a Ratibor (1251-1754), zpracovanou opět Wattenbachem. Dalším tematickým oddílem tu je latinský zápis výpovědí svědků v procesu mezi opatem kláštera Rauden a řezníky z Ratibor (1385-1391). Poté následuje opět seznam listin jako v předchozím svazku s rozdělením na listiny kláštera Rauden, Himmelwitz a Ratibor. Metodický postup byl stejný s předchozím dílem.

V pátém svazku byly přetištěny tři díly formuláře Arnolda von Protzan v latinském originále, s poznámkovým aparátem, opravujícím chyby v textu a vysvětlujícím méně známé události z dějin, na které se v textu narazilo. Svazek je opět opatřen jmenným a předmětovým rejstříkem.

Spolu s Grünhagenem se Wattenbach podílel na edici Registra sv. Václava. V předmluvě je vylíčena historie tohoto dokumentu, následuje jeho rozbor jazykový. Wattenbach předpokládal, že písař neměl před sebou originály listin, ale nějakou starší sbírku. Rukopis se skládá ze dvou částí (27 archů po 8 listech a 12 archů po 10, 8 nebo 6 listech). V zájmu chronologické publikace zápisů došlo k jinému řazení zápisů, než má originál, neboť ten ne vždy dodržuje chronologii úplně. Vlastní zápis jednotlivých událostí (1254-1526) má tuto strukturu: celé datum (jak originální datovací formule, tak převedené datum), místo vydání, vlastní text, číslo zápisu. V poznámkové aparátu jsou při špatném pravopisu a dělbě slov (originál ponechaný v textu) opravy, pro větší srozumitelnost tu jsou přepisovány texty z češtiny do němčiny. Na závěr registra jsou připojeny listinné přílohy (1254-1482) se stejným poznámkovým aparátem a odkazem na číslo zápisu v registru, ke kterému listina chronologicky a tematicky patří. Jako další přílohy tu jsou formou rozrodů jednotlivých knížecích rodů vypracované rejstříky knížat zmíněných v registru s odkazem na stranu jejich výskytu. Následuje jmenný rejstřík (osob i míst) s odkazem opět na stranu a ne na číslo zápisu.

Ve 3. svazku (Henricus Pauper. Rechnungen der Stadt Breslau von 1299-1358, nebst zwei Rationen von 1386 and 1397, dem Liber Imperatoris vom Jahre 1377 und den Ältesten Breslauer Statuten) Grünhagen určil další směr, kterým se vydávání CDS ubíralo - městské dějiny. Na počátku tohoto dílu publikuje Grünhagen studii o historii a stavu dochování vratislavských městských účtů (1299-1358). Poté následuje vlastní edice - 1. Rechnungen der Stadt Breslau 1299-1358, 2. Zwei Rationen 1386 und 1397, 3. Liber Imperatoris vom Jahre 1377, 4. Ratio Consulum de anno 1386, 5. Liber civitatis rationum de anno 1387 a 6. Ältesten Breslauer Statuten. Každý oddíl má na svém konci poznámkový aparát. Rejstřík je tu osobní, místní a věcný.

Další svazek, který Grünhagen věnoval městské historii, je Urkunden der Stadt Brieg, Urkundliche und Chronikalische Nachrichten über die Stadt Brieg, die dortiger Klöster, die Stadt- und Stiftsgüter bis zum Jahre 1550 (sv. 9). Po předmluvě následují zápisy o historii města formou regestů, dělené chronologicky (1207-1550) podle vlády jednotlivých vrchností. Regest byl zpracováván formou kompletního data, místa vydání, vlastního textu, odkazu na pramen, z kterého regestovaný materiál pochází a na závěr bylo připojeno číslo regestu. Následují listiny pro období 1250-1414, publikované formou - číslo listiny, kompletní datum a místo vydání, místo, kde je listina uložena. Následuje vlastní text opatřený poznámkovým aparátem (přepisy jmen, opravy chyb v textu), rozborem dokumentu (materiál listiny, psací materiál, rozbor pečeti) a případným odkazem na další edice. Dalším oddílem je chronologický seznam konšelů z let 1314-1550 s odkazem na příslušný regest/listinu, kde se vyskytuje. Poslední textovou částí devátého svazku je Grünhagenova studie o městské pečeti, zobrazené již na počátku svazku. Následuje obecný rejstřík s odkazy na čísla regestů, u listin na stránku, u konšelů je to odkaz na rok funkce a na stranu seznamu konšelů.

Grünhagen připravil ještě sám (sv. 7/1-3), s Wutkem (sv. 16, 18, 22), Wutke s Randtem (sv. 30) a s Bellčem (sv. 29) řadu regestů ke slezské historii Regesten zur Schlesischen Geschichte do roku 1342. Po předmluvě u prvního dílu řady a vysvětlivkách zkrácených bibliografických záznamů následují vlastní regesty. Zápisy jsou psány formou - číslo regestu/zprávy, rok, měsíc a den vydání, místo vydání, vlastní text, případně odkaz na další edici, rozbor materiálů (listina/list/účty, paleografický rozbor dokumentu). K těmto regestům/zprávám nebyl vypracováván poznámkový aparát. Rejstřík je obecný, při odkazech na regesty listin odkazuje na čísla regestů, při odkazu na zápisy kronik (chronikalischen Notizen) odkazuje na číslo strany. Pokud je na jedné straně několik zpráv z jednoho roku, je připsáno přesnější datum, pokud je na jedné straně zachyceno více roků, je upřesněn rok, ke kterému se hledaná věc vztahuje. Při spolupráci Grünhagena s Wutkem se edice moc nezměnila, zůstalo zachováno číslování regestů, jedinou viditelnou změnou bylo publikování i originální datační formule (po převedeném datu). Při ediční činnosti Wutkeho, Randta a Bellčho se změnil rejstřík - byl rozdělen na jmenný + jmenný a věcný, odkazující na čísla regestů.

Wutke sám připravil pro CDS ještě svazek 17 (Die Schlesische Oderschiffahrt in vorpreussischen Zeit. Urkunden und Aktenstücke), 20 (Schlesiens Bergbau und Hüttenwessen, Urkunden (1136-1528)) a 21 (Schlesiens Bergbau und Hüttenwessen, Urkunden und Akten (1529-1740)). V 17. svazku, který se zabývá lodní dopravou na 0dře před rokem 1749, jsou jednotlivé dokumenty nečíslovány a uváděny ve struktuře typy - rok, měsíc, den a místo vydání , krátký regest, vlastní text. Za ním následuje charakteristika dokumentu, ze kterého zápis pochází, uvedení místa jeho uložení a případně i další edice. Rejstřík je jeden - obecný.

Ve svazcích 20. a 21., zabývajícími se historií slezského hornictví a hutnictví v letech 1136-1740, oproti 17. svazku Wutke připojil k dokumentům jejich číslo, i když rejstříky, které nyní rozdělil na jmenný + názvový a věcný, stále odkazují jen na stranu.

Meitzen připravil edici dokumentů pro historii slezských vesnic a vesnických poměrů vůbec. První část 4. dílu se zabývá prameny pro tento druh historického bádání (manské právo, listiny, akta, urbáře, zemské desky, fondy v Raths- a Provinzialarchivu ve Vratislavi), druhá část je zaměřena na historii vesnic Domslau, Tschechnitz, Krampitz, Domnowitz, Schönbrunn a Zedlitz. Kromě publikovaných listin, u kterých je uvedeno místo jejich uložení, jsou zde k jednotlivým vesnicím otištěny katastrální mapy s jejich územím. Připojeny jsou rejstříky jmenný + místní a věcný.

Korn připravil pro CDS v 8. svazku (Schlesische Urkunden zur Geschichte des Gewerberechts insbesondere des Innungswesens aus der Zeit vor 1400) edici dokumentů k historii slezského řemesla a především vývoje cechů v zemi. Na počátku provedl Korn rozbor pramenů, které bylo možno v té době pro takový výzkum použít, s uvedením jejich tehdejšího stavu dochování, místa uložení, v případě jeho vydání uvedení edice, vypočtení materiálu, který byl z pramene použita pro tuto edici. Následuje studie o slezském řemeslnictví, rozdělené na několik kapitol - prehistorie řemesla, řemeslnictvo slovanského Slezska, počátky cechovního zřízení ve Slezsku, vstup do cechu a jeho struktura, svoboda/omezování řemesel ve Slezsku, řemeslnická „policie“ a její pravomoci, postavení učedníků a tovaryšů, cech jako zbožné bratrstvo a vojenská stránka cechů. Poznámkový aparát této studie většinou odkazuje na další studie k tomuto tématu a na dokumenty publikované v textové části svazku. V této části jsou uvedeny listiny způsobem - číslo dokumentu, krátký regest, datum a místo vydání, místo uložení originálu pramene. Následuje vlastní text listiny a po něm paleografický rozbor dokumentu (pergamen/papír, pečeť). Rejstřík je rozdělen na jmenný a místní, odkazující obyčejně jen na stranu, na číslo listiny jen v případě, že je na dotyčné straně listin více.

Pfotenhauer připravil pro CDS 10. svazek (Urkunden des Klosters Kamenz) a publikoval tak prameny k historii panství jednoho z nejstarších slezských kolonizátorů od přelomu 11. a 12. století. Jako materiál pro tento svazek Pfotenhauerovi sloužila především sbírka listin tehdejšího královského archivu ve Vratislavi, která byla původně materiálem klášterního archivu v Kamenici. Publikované listiny z let 1210 - 1498 mají nadepsáno datum a místo vydání, krátký regest, následuje vlastní text. Za textem jsou uvedeny poznámky, sloužící především k opravě chyb v textu, paleografický rozbor dokumentu a případně uvedeny další edice. Rejstříky, odkazující na stránky, tu jsou rozděleny na jmenný a věcný.

Markgraf spolu s Frenzlem připravili Breslauer Stadtbuch. Enthaltend die Rathslinie von 1287 ab und Urkunden zum Verfassungsgeschichte der Stadt (sv. 11) - prameny k vývoji městské správy a samosprávy Vratislavi. Úvodní studii o ní napsal Markgraf a byla rozdělena do několika částí - vývoj osídlení města, rychtářství, městské právo, kompetence a zasedání rady, funkce starších a přísežných, boje o správu za Václava IV., povstání 1418, zemské hejtmanství, změna volebního systému v radě, správní vývoj v 17. a 18. století, rada versus obec. Stude je opatřena poznámkami s odkazy na další literaturu a následně v edici publikované dokumenty. Následuje seznam městských rad 1214-1882, publikovaný rozličným způsobem: 1. výtahy z dokumentů se zmínkami o některém z radních v letech 1214-1326 (datum a místo vydání dokumentu, jeho charakteristika, kde jej vydal a kde je uložen originál), 2. chronologický seznam konšelů 1287-1741, 3. abecední přehled radních do roku 1741 s uvedením jejich povolání, funkce ve městské samosprávě, datum (rok) jejich působnosti a odkaz na stranu, 4. seznam radních 1740-1882. Dalším oddílem jsou vlastní listiny zachycující správní dějiny města Vratislavi (1261-1853). Listiny mají nadepsáno datum bez uvedení místa vydání, krátký regest, vlastní text. Následuje uvedení dokumentu, ze kterého je dokument vydán, uvedeny případně i další edice. Svazek zakončuje jmenný a věcný rejstřík.

Spolu se Schultem připravil Markgraf ještě Liber fundationis episcopatus Vratislaviensis (sv. 14). Ve studii, kterou tento svazek začíná, se Markgraf zabývá církevními dějinami Slezska s přihlédnutím k církevním dějinám Vratislavi. Následuje rozbor rukopisu, který byl uložen v univerzitní knihovně v Leidenu a do té doby nebyl publikován. Následuje vlastní text Liber fundationis ve struktuře registrum Nissense, r. Wratislaviense, r. Wyasdense, r. Legnicense, r. Glogoviense. Ke každé části, u nichž bylo zachováno původní členění, byl připojen poznámkový aparát a katastrální mapa oblasti. Následují rejstříky osobní + místní a věcný.

Altmann v rámci CDS publikoval Acta Nicolai Gramis. Urkunden und Actenstücke betreffend die Beziehungen Schlesiens zum Baseler Konzile (sv. 15), zabývající se vztahem mezi Slezskem a Basilejským koncilem. Do popředí tu vystupuje mnich Nicolaus Gramis a na podkladě písemných pramenů je zde vylíčena jeho životní dráha - jmenování generálním výběrčím odpustků pro Basilejský koncil, jeho činnost v této funkci, postavení biskupa Konráda Vratislavského ke koncilu a papeži Evženu IV., jeho zakročení proti Gramisovi a vyslání stížného poselstva na koncil, které vedlo ke Gramisově odvolání a odsouzení na koncilu. V poslední částí je vylíčeno jeho další počínání a osud. Jednotlivé kapitoly obsahují dokumenty ke Gramisově činnosti. Listiny jsou publikovány formou - její číslo, krátký regest, vlastní text, v poznámkovém aparátu jsou zmíněny hlavně zásahy do textu a uložení originálu. Rejstříky jsou jmenný a místní s odkazy na stranu.

Problematiku stavovské vlády nastiňuje v Die Landständische Verfassung von Schweidnitz-Jauer. Zur Geschichte des Ständewessen in Schlesien (sv. 27) Croon. Ve studii na počátku tohoto dílu se zabývá historií jdoucí ke stavovskému zřízení Svídnicka- -Javoru - zemská privilegia 14. století, stavovská politika a zemská zřízení 1302-1527, zemské zřízení 1527, jednotlivé stavy v 16. a 17. století, orgány knížectví. Druhá část přináší k tomuto tématu prameny. Opět mají své pořadové číslo, celou dataci s místem vydání, krátký regest, vlastní text. Následuje rozbor materiálu, případně další edice, uložení originálu. Rejstříky jsou rozděleny na jmenný + místní a věcný, odkazující na strany.

Dějinami vratislavského školství se zabýval Bauch ve svazcích 25. (do reformace) a 26. (během ní). První z těchto svazků obsahuje dvě velké kapitoly: 1. středověk - původ a rozvoj škol ve Vratislavi, školy a církev, nadace pro chudé žáky, rektoři a učitelé do roku 1500, 2. ve znamení humanismu - jeho počátek ve Vratislavi, jeho uvedení do vyučování, pokus o založení vratislavské univerzity, církevní škola při vratislavském dómu. Druhý svazek navazuje vratislavským školstvím za renesance - městské školy na jejím počátku, organizace školního patronátu, rozvoj městských škol pod renesančními a humanistickými vlivy, nové zakládání městských a soukromých škol, konfesijní vyučování. Oba textové svazky jsou opatřeny poznámkovým aparátem odkazujícím na prameny a vydanou literaturu, připojen je i jmenný rejstřík.

Slezským mincovnictvím se zabýval Friedensburg ve svazcích 12. a 13. (středověk), 19. (novější doba) a 23. (středověk- dodatky). Ve svazku 12. jsou publikovány dokumenty k historii mincovnictví podle tradičního schématu (datace, krátký regest, vlastní text, rozbor materiálu, uložení originálu, případně další edice) v kapitolách dělených teritoriálně na: Slezsko obecně, knížectví a město Breslau, Knížectví Liegnitz, Brieg, Glogau, Oels, Sweidnitz, Jauer, Münsterberg a Münsterberg-Oels, Neisse, Oppeln, Teschen, Jägerndorf, Troppau, hrabství Glatz. Navazuje jmenný rejstřík osob i obcí. Na závěr svazku jsou připojeny litografické tabule (17) s vyobrazenými aversy i reversy mincí v rubrikách: neznámé denáry, neznámé brakteáty, brakteáty a denáry již zmiňovaných knížectví. Navazující 13. díl začíná studií o slezském mincovnictví, rozdělenou do pěti velkých kapitol: 1. „Urzeit“ - nálezy do 11. století, 2. doba brakteátů - mincovní právo nejstarších Piastovců, nálezy a chronologie malých a velkých brakteátů, jejich typy, erby na velkých brakteátech, mincovní soustavy, počítání v hřivnách, ve zlat, mincovní právo, mincíři a jejich povinnosti/práva, soukromá ražba, úřady mince, 3. doba denárů - chronologie, typy, váha, hodnota a obsah drahých kovů, 4. doba do Matyáše Korvína - mincovní právo (knížat, duchovních, měst, krále, manské), typy mince, poměr zlata a stříbra, cizí mince, její falšování, soukromá ražba, 5. konec středověku - ražba za Matyáše Korvína, jeho mincovní reformy, sjednocení měny 1505 a 1511, cizí mince. Druhá část tohoto svazku je řazena podle kategorií litografické přílohy předcházejícího dílu, kdy je ke každému zobrazenému typu mince uveden popis, váha kovu a stříbra v něm, v jaké sbírce se nachází. Připojen je jmenný a věcný rejstřík. Středověké dějiny mincovnictví doplňuje svazek 23. V první části jsou publikovány nově nalezené dokumenty s odkazem, kam patří (př. č. 20A mezi 20 a 21 původního svazku), další část navazuje na studii o mincovnictví ve 13. svazku s odkazem na příslušnou stranu. Poslední textovou částí je rozbor nově nalezených mincí stejným způsobem, jako ve 14. svazku. Následuje jmenný a věcný rejstřík s odkazy i na díly 13. a 14., pokud je v nich hledaný materiál nachází také. Přílohou tohoto svazku jsou další dvě litografické tabule s vyobrazením mincí. Na středověké mincovnictví navazuje svazek 19. o mincovnictví novověkém. Tato studie je rozdělena do dvou velkých kapitol: 1. obecná historie mince 1526-1829, 2. jednotliví vydavatelé mince ve Slezsku v té době. První kapitola se zabývá mincovním právem, mincí a personálem mincoven, druhy mince a kurzy mezi nimi, mincovní historie obecně (Ferdinand I., královské ražby 1540-1546, mincovní řády 1546 a 1559, boj proti špatné a cizí minci, mincovní patent 1623, císařská ražba, první pruské ražby, ražby za okupace Slezska napoleonskou armádou). Druhá kapitola se věnuje jednotlivým razitelům mince - ve stejné struktuře jako ve středověku. V těchto oddílech jsou publikovány jednotlivé dokumenty k historii novověké mince v regionu. Následuje seznam slezských mincoven a jejich zkratky na minci, seznam slezských „Minzpersonen“ jako jmenný rejstřík k publikovaným dokumentům.

V rámci CDS byly od roku 1908 vydávány také inventáře nestátních archivů Slezska. Na této řadě pracoval Grünhagen (sv. 24 a 28), Graber (sv. 31-33, 35) společně s Linckem (sv. 34). Grünhagen přistupoval k tomuto úkolu tak, že svazky rozdělil abecedně podle jednotlivých obcí kraje, ke kterým uvedl jejich vrchnostenskou příslušnost. Následovalo uvedení jejich obecních, školních a církevních (farních) materiálů, a to v rozsahu časovém i početním. Rejstříky tu jsou jmenné a místní s odkazy na stranu (sv. 24) a na řádku (sv. 28). Graber sám a později s Linckem rozdělili své svazky na venkovské obce, města, vrchnostenské archivy. Část venkovské obce byla zpřístupněna stejně jako u Grünhagena, přibyly jen věci hospodářské. U městských archivů se objevuje dělení materiálu na: listiny (zpřístupněné pomocí regestů), akta, městské účty, účetní knihy, mapy, materiály katolické a evangelické fary, materiály cechovní, školní, materiály v soukromých rukou. Materiál je tu chronologicky zařazen a stručně popsán. U materiálu je opět uváděn jejich časový i početní rozsah. Vrchnostenské archivy mají obyčejně pokaždé jinou strukturu. Jak u městských, tak u vrchnostenských archivů je také popsána jejich historie a vývoj fondů. Rejstříky byly rozděleny na osobní a místní.

Seznam svazků edice Codex diplomaticus Silesiae

  1. Urkunden des Klosters Czarnowanz, ed. W. Wattenbach, 1857.
  2. Urkunden der Kloster Rauden und Himmelwitz, Der Dominicaner und der Dominicanerinnen in der Stadt Ratibor, ed. W. Wattenbach, 1859.
  3. Henricus Pauper. Rechnungen der Stadt Breslau von 1299-1358, nebst zwei Rationen von 1386 and 1397, dem Liber Imperatoris vom Jahre 1377 und den Ältesten Breslauer Statuten, ed. C. Grünhagen, 1860.
  4. Urkunden Schlesischer Dörfer zur Geschichte der Ländlichen Verhältnisse und der Flureintheilung insbesondere, ed. A. Meitzen, 1863.
  5. Das Formelbuch des Domherrn Arnold von Protzan, ed. W. Wattenbach, 1862.
  6. Registrum St. Wenzeslai. Urkunden vorzüglich zur Geschichte Oberschlesiens nach einem Copialbuch Herzog Johanns von Oppeln und Ratibor in Anszügen mitgetheilt, ed. W. Wattenbach et C. Grünhagen, 1865.
  7. /1-3 Regesten zur Schlesischen Geschichte, ed. C. Grünhagen, vol 7/1 usque ad a. 1250, 1868; vol 7/2 usque ad a. 1280, 1875; 7/3 usque ad a. 1300, 1886.
  8. Schlesische Urkunden zur Geschichte des Gewerberechts insbesondere des Innungswesens aus der Zeit vor 1400, ed. G. Korn, 1867.
  9. Urkunden der Stadt Brieg, Urkundliche und Chronikalische Nachrichten über die Stadt Brieg, die dortiger Klöster, die Stadt- und Stiftsgüter bis zum Jahre 1550, ed. C. Grünhagen, 1870.
  10. Urkunden des Klosters Kamenz, ed. P. Pfotenhauer, 1881.
  11. Breslauer Stadtbuch. Enthaltend die Rathslinie von 1287 ab und Urkunden zum Verfassungsgeschichte der Stadt, ed. H. Markgraf et O. Frenzel, 1882.
  12. Schlesiens Münzgeschichte im Mittelalter. 1. Theil - Urkundenbuch und Münztafeln, ed. F. Friedensburg, 1887.
  13. Schlesiens Münzgeschichte im Mittelalter. 2. Theil - Münzgeschichte und Münzbeschreibung, ed. F. Friedensburg, 1888.
  14. Liber fundationis episcopatus Vratislaviensis, ed. K. Markgraf et J. W. Schulte, 1889.
  15. Acta Nicolai Gramis. Urkunden und Actenstücke betreffend die Beziehungen Schlesiens zum Baseler Konzile, ed. W. Altmann, 1890.
  16. Regesten zur Schlesischen Geschichte. 1301-1315, ed. C. Grünhagen et K. Wutke, 1892.
  17. Die Schlesische Oderschifffahrt in vorpreussischen Zeit. Urkunden und Aktenstücke, ed. K. Wutke, 1896.
  18. Regesten zur Schlesischen Geschichte. 1316-1326, ed. C. Grünhagen et K. Wutke, 1898.
  19. Schlesiens neuere Münzgeschichte, F. Friedesburg, 1899.
  20. Schlesiens Bergbau und Hüttenwessen. Urkunden (1136-1528), ed. K. Wutke, 1900.
  21. Schlesiens Bergbau und Hüttenwessen. Urkunden und Akten (1529-1740), ed. K. Wutke, 1901.
  22. Regesten zur Schlesischen Geschichte. 1327-1333, ed. C. Grünhagen et K. Wutke, 1903.
  23. Schlesiens Münzgeschichte im Mittelalter. Ergänzungsband, F. Friedensburg, 1904.
  24. Die Inventare der nichtstaatlichen Archive Schlesiens. I. Die Kreise Grünberg und Freystadt, ed. K. Wutke, 1908.
  25. Geschichte des Breslauer Schulwesens vor der Reformation, G. Bauch, 1909.
  26. Geschichte des Breslauer Schulwesens in der Zeit der Reformation, G. Bauch, 1911.
  27. Die Landständische Verfassung von Schweidnitz-Jauer. Zur Geschichte des Ständewessen in Schln, ed. G. Croon, 1912.
  28. Die Inventare der nichtstaatlichen Archive Schlesiens. II. Kreis und Stadt Glogau, ed. K. Wutke, 1915.
  29. /1-3 Regesten zur Schlesischen Geschichte 1334-1337, ed. K. Wutke, E. Randt, H. Bellée, 1923.
  30. /1-3 Regesten zur Schlesischen Geschichte 1338-1342, ed. K. Wutke et E. Randt, 1925, 1927, 1930.
  31. Die Inventare der nichtstaatlichen Archive Schlesiens. Kreis Sprottau, ed. E. Graber, 1925.
  32. Die Inventare der nichtstaatlichen Archive Schlesiens. Kreis Sagan, ed. E. Graber, 1927.
  33. Die Inventare der nichtstaatlichen Archive Schlesiens. Kreis Neustadt. 1. Landgemeinden und Dominien, 2. Städte, ed. E. Graber, 1928.
  34. Die Inventare der nichtstaatlichen Archive Schlesiens. Kreis Habelschwerdt, ed. U. Lincke et E. Graber, 1929.
  35. Die Inventare der nichtstaatlichen Archive Schlesiens. Kreis Jauer, ed. E. Graber, 1930.
  36. Die Inventare der nichtstaatlichen Archive Schlesiens. Kreis Neisse. I. Stadt Neisse, ed. E. Graber, 1933.

Edice byla vydávána spolkem „Verein für Geschichte und Alterthum Schlesien“, od 29. svazku „Verein für Geschichte Schlesiens und der Historischen Kommission für Schlesien“.

codex_diplomaticus_silesiae.txt · Poslední úprava: 2015/05/02 23:29 autor: jindrichmarek